Kybergrooming označujeme jako nežádoucí chování uživatelů internetu, sociálních a komunikačních platforem, kteří tyto prostředky zneužívají k navázání důvěrných vztahů, zvláště se zranitelnými skupinami populace – oběťmi, často dětmi a mladistvými. Je to negativní fenomén s možnými velmi závažnými dopady na oběti.
Po navázání důvěrného vztahu, (kyber)groomer, predátor či pachatel vyzve svou oběť k reálnému setkání. Cílem takového vylákání a následného setkání je sexuální nebo jiné zneužití (důvěry) této „vyhlédnuté“ osoby (potencionální oběti.)
Oběťmi kybergroomingu mohou být kromě dětí i dospělí a senioři. Součástí kybergroomingu může být také další závažné jednání s projevy v kyberprostředí – vydírání, sexuální nátlak, kyberagrese, kyberšikana.
Téma kybergroomingu otevřel a postup predátorů – oslovení oběti, navázání vztahu, zneužití důvěry a komunikace s ní až po vylákání oběti ke schůzce nastínil film „V síti.“ V reálném světě samozřejmě probíhá chování reálných obětí, nikoliv fiktivních hereckých postav, trošku jinak. Tj. v realitě je průběh i dopad na oběť často mnohem hlubší a jejich projevy i emoce jsou spontánně mnohem méně předvídatelné.
K zvlášť zranitelným osobám tj. s vysokou pravděpodobností viktimnosti i sekundárních viktimních dopadů patří:
- děti a mladiství
- osamělé osoby, strádající nedostatkem lásky či pozornosti
- nepoučení uživatelé, trávící neefektivně čas v on-line prostředí
- uživatelé, s nedostatkem kritického myšlení, neznalé/nevěnující pozornost varování před riziky příliš otevřené internetové komunikace
- osoby submisivní, se sníženou sebeúctou a s nedostatkem sebedůvěry, zvýšeně sugestibilní, hypersenzitivní, snadno podléhající manipulaci i nátlaku
- osoby, se sklony k závislostnímu chování
Ilustrativní foto. Zdroj: Freepik
Právo, ochrana a kybergrooming
Předmětný trestný čin je více upraven v ustanovení § 193b trestního zákoníku.
Právnická nebo fyzická osoba, která dítěti mladšímu patnácti let, tedy dítěti, které není schopno dát zodpovědný souhlas k pohlavnímu styku, navrhne setkání s cílem spáchat na něm trestný čin pohlavního zneužití, výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie a svádění k pohlavnímu styku, popř. jiný trestný čin se sexuální pohnutkou (může jít např. o trestný čin obchodování s lidmi či trestný čin sexuálního nátlaku) naplní objektivní stránku trestného činu navazování nedovolených kontaktů s dítětem.
Oblast legislativního zázemí i možnosti trestně – právního řešení oblasti kybernetické kriminality tj. včetně řešení i stíhání pachatelů fenoménů, které virtuální prostor umožňuje i umocňuje tedy včetně kybergroomingu, je základem pro úspěšnou prevenci i pro bezpečnost uživatele jako dopadu. V souvislosti s každým chováním, které již spadá do rizik i následné možné patologie, je proto potřebné v rámci prevence pracovat průběžně, uvádět legislativní možnosti řešení – jaká je aktuální možná pomoc i následná pomoc obětem. Jaké jsou ruku v ruce jdoucí trestně právní dopady. Je nezbytné průběžně posilovat kromě sociálně – psychologických aspektů i osvěty i právní vědomí, což může účinně zvýšit obranu i ochranu před potencionálními pachateli. V případě kybergroomingu nesmíme ale zapomínat a podceňovat i na zcela zásadní „práci s pachatelem,“ oblast resocializace i terapie, tak aby se dařilo eliminovat riziko recidivy těchto pachatelů, které je u těchto fenoménů značně vysoké.
Autor: Tomáš Hamberger – pedagog, zakladatel Digitální pohotovosti a odborný poradce pro digitalizaci a pokročilé technologie na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Zdroj: OPK