Školy řeší bezpečnostní opatření a směrnice, chtějí tak posílit ochranu a zlepšit reakci na potenciální mimořádné události. „Možnosti, jak ublížit ve škole a nadělat škodu, jsou velice přístupné. Myslím, že je důležité pečovat lépe o mentální stav studentů a bedlivě pozorovat, jestli se někde nerodí nebo nešíří nenávist nebo ochota páchat tyto zločiny,“ uvažuje Jonáš Hřebejk, student pražského gymnázia Jana Nerudy.
Prevenci považuje do budoucna za nejdůležitější opatření většina ředitelů středních škol v metropoli, které redakce MF DNES oslovila.
„Hned ten večer, kdy se stala tragédie na filozofické fakultě, jsem poslal učitelům e-mail s pokyny, jak situaci komunikovat s žáky. I to, že se cítíme blbě, může být v pořádku a každý tyto situace vnímá trochu jinak citlivěji. Nabídl jsem možnost využít školního psychologa nebo metodika prevence a máme také další kontakty na zařízení, které s tím umí pracovat,“ říká Karel Žďárek, ředitel gymnázia Jana Keplera.
Ředitelka Střední odborné školy logistických služeb v Praze 9 Jana Dušejovská pro efektivnější komunikaci se svými žáky, pedagogy i rodiči využívá příručku neziskové organizace Jules a Jim. Tým neziskovky o svátcích připravil materiály pro školy, které se mohou ocitnout v situacích, na něž nemusí být připraveny.
„Podpůrné materiály, jak pracovat preventivně po tragické události, jsme rozeslali na všechny základní a střední školy v ČR. Cílem je nabídnout možnost postupů, jak ošetřit bezpečí a emoce ve škole,“ říká Markéta Borovcová, odborná zástupkyně ředitele Jules a Jim.
„Je potřeba, abychom byli více vnímaví ke svému okolí a všímaví vůči změnám chování svých blízkých, více vzájemně komunikovali a společně se snažili hledat řešení. Je důležité s dětmi mluvit, ptát se jich, zda jsou v pohodě, neodbývat je. Pokud vidíme, že se děti do sebe uzavírají, nedovolit jim spadnout do začarovaného kruhu. Někdy se stačí zeptat, zda jsou v pohodě, obejmout nebo být jen vedle,“ dodává ředitelka pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková.
Více útoků na středních školách
Na středních školách v Česku bylo doposud podle průzkumu Asociace bezpečná škola zaznamenáno více útoků než na univerzitách. „Je to zajímavé. Přitom vysoké školy jsou samozřejmě obecně otevřenější pro veřejnost a mají volnější režim vstupu, kdežto na středních školách panuje pevnější režim a vyučovací systém. Z mého pohledu je zabezpečení vysokých škol náročnější,“ komentuje prezident Asociace bezpečná škola Libor Sladký.
Doporučuje, aby školy v současné době v první řadě provedly bezpečnostní audit a analýzu svého prostředí a zjistily, co potřebují pro zlepšení. Jednou z extrémních variant zabezpečení škol, kterou odborníci zvažují, je zavedení detekčních rámů na kovové předměty u vstupů do budov.
„Toto téma zatím není v naší škole aktuální. Snažíme se být velmi ostražití a důslední v tom, co se nám ve škole děje. Nikdy však nemůžeme vyloučit přítomnost psychicky narušené osoby. Ale máme ten počet 200 dětí relativně pod kontrolou,“ říká Marek Matějka, ředitel gymnázia Kodaňská. Bezpečnostní rám není optimálním řešením ani podle Sladkého.
„Školy mají velký počet vstupů. Ve chvíli, kdy soustředíte žáky do jediného vstupu, vytváříte zranitelnost lidí před školou. Vstup bude pomyslné úzké hrdlo lahve, kde se budou děti typicky před osmou hodinou sdružovat ve velkém počtu, nebudou moci jednoduše vstoupit a budou snadným terčem. Dále mohou být překážkou přísné požární normy,“ dodává Sladký.
Nácvik snižuje stres
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) metodika v minulosti počítala především s tím, že se do budovy dostane někdo cizí, i proto se nyní reviduje. „My dnes musíme počítat i s tím rizikem, které může přinést někdo, kdo do školy regulérně dochází,“ komentuje Bek.
To se musí zahrnout i do standardů pro základní a střední školy. „Preventivní semináře a výcvik pak přispějí k eliminování následků na minimální mez, pokud by nebezpečná situace nastala,“ dodává náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch.
Děti by se měly především naučit, jak se v krizové situaci seřadit, kde hledat únikový východ, jak nepanikařit. „Nácviky správného chování, reakcí na ně a možností opakování a změn, to vše snižuje frustraci a stres. Děti potřebují být ujišťovány, že jsou v bezpečí. Je nutné jim připomínat, že my dospělí jsme tady, abychom je chránili. Je důležité zdůrazňovat, že školy jsou obecně velmi bezpečné, i když tragédie mohou způsobovat dojem, že ne,“ říká Jarolímková.
Zdroj: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/skoly-bezpecnost-prevence-opatreni-nacvik-krizovych-situaci-reakce-strelba.A240110_092505_praha-zpravy_vich
Autoři: Tereza Hrabinová, ČTK