Školy po loňské tragédii řeší zabezpečení. Systémy má ale jen čtvrtina

Školy po loňské tragédii řeší zabezpečení. Systémy má ale jen čtvrtina

Chybí systematický přístup k zabezpečení českých škol, shodují se odborníci, které Seznam Zprávy oslovily. Například Institut mikroelektronických aplikací odhaduje, že přístupový systém má jen čtvrtina základních a středních škol.

Něco se stalo. Jste v ohrožení, a snažíte se tak ze školy spolu s dalšími žáky utéct. Jenže na únikových dveří je zámek. Nedá se dostat ven.

I s takovými problémy se setkává Libor Sladký, šéf Asociace bezpečná škola, když ředitele a učitele školí, jak postupovat v případě mimořádných událostí. A také jak jim předcházet.

„Máme nachozené stovky škol a někdy jsem bohužel z argumentace vedení škol smutný,“ říká Sladký. Vysvětluje, že tím myslí, jak často chybí i základní představa o zabezpečení budov.

Zanedlouho to bude rok od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po které zůstalo 14 obětí. Až tohle byla událost, která výrazně zvedla zájem mezi školami a zřizovateli o bezpečnost.

„Sledujeme výrazně vyšší zájem řešit bezpečnost na školách. Poptávka po loňských událostech narostla. Ale trápí mě, že téma bezpečnosti se neřeší systematicky. Od prosince se soustředíme především na vysoké školy, ale dle mého názoru se do určité míry zapomíná na střední, základní a mateřské školy,“ dodává Sladký.

Celé Česko najednou zjišťuje, že se nejrůznější mimořádné události prostě mohou stát kdykoliv a kdekoliv. Jen v letošním září se odehrály tři.

Na začátku školního roku pobodala žačka na škole v Domažlicích své spolužáky a ve stejný čas čelily školy napříč Českem hromadné výhružce bombovým útokem. Jen o pár dní později si vzal rodič jako rukojmí učitelku z ostravské mateřské školy.

 

Snímek ze zásahu proti vrahovi na Filozofické fakultě.

 

Bezpečnostní systém jen na čtvrtině škol

Přitom podobný bod obratu jako byl útok na Filozofické fakultě si už Česko zažilo. V roce 2014 pronikla do školy ve Žďáru nad Sázavou psychicky nemocná žena a zavraždila jednoho ze žáků, což si vyžádalo několik změn. Třeba přijetí nové technické normy řešící bezpečnost, ale také větší snahu škol řešit zabezpečení přístupu do budov.

Dnes ale má stále jen asi čtvrtina základních a středních škol nainstalovaný přístupový systém, tedy vstup na kartu nebo čip. Data vychází z odhadu Institutu mikroelektronických aplikaci (IMA), který se instalací takových systémů ve školách zabývá.

„V případě základních a středních škol by jednoznačně takový systém měla mít alespoň polovina škol. Když už se ale škola pro takový krok rozhodne, je nutné, aby ho správně využívala,“ vysvětluje Jan Orlický, odborník na školní přístupové systémy ve společnosti IMA.

Proto i ve shodě s dalšími odborníky zmiňuje, že samotná instalace takového systému nestačí.

„Považuji to za jeden z těch zásadnějších dílků do celkové skládačky zabezpečení, ale nejde jenom o přístupový systém. Je potřeba, aby škola dodržovala správné procesy. Setkáváme se třeba s tím, že je pak stejně vstup za nějakých okolností volný a nekontroluje se, kdo se ve škole pohybuje,“ popisuje Orlický.

Veronika Fáberová ze společnosti Doverville doplňuje, že dobrý bezpečnostní systém je kombinací režimových opatření a technických prvků, jako jsou kvalitní zámky a dveře, správné únikové východy, varovné systémy, videozvonky nebo kamery.

„Tyto technické prvky jsou však samy o sobě neúčinné, pokud personál školy není proškolený a neví, jak v krizové situaci reagovat. Právě edukace zaměstnanců je zásadní,“ dodává Fáberová.

 

V USA standard, u nás UFO

Záleží tak na každé škole a zřizovateli, jakou důležitost připisuje bezpečnosti. Od toho se odvíjí obrovské rozdíly mezi jednotlivými školskými zařízeními. Například rozhodně dále jsou v tomto vysoké školy, oproti těm mateřským, základním nebo středním.

„Ve srovnání s některými zahraničními státy, například USA, je Česko pozadu. Americké školy běžně využívají inteligentní přístupové systémy, chytré kamery a integrované systémy pro rychlou evakuaci – opatření, která jsou tam často výsledkem reakcí na vážné incidenty. U nás taková úroveň zabezpečení zatím není běžnou normou,“ popisuje ředitel 2N Telekomunikace Michal Kratochvíl. Nedávno v moderním bezpečnostním duchu vybavili například nově otevřené přírodovědné gymnázium v Brně.

Podle oslovených odborníků je ale zásadním problémem, že tématu bezpečnosti na školách chybí výraznější podpora ze strany Ministerstva školství.

„Nastavení základních pravidel v přístupu k bezpečnosti na školách by nikomu neublížilo, ať už by šlo o vyhlášku, nebo nějakou metodiku,“ upozorňuje Sladký.

Podle něj chybí i základní metodické pomůcky, které jsou přitom v zahraničí standardem. Například jak mají učitelé postupovat, když se musí s dětmi schovat ve třídě a zůstat zde dlouhé desítky minut. Co dělat, aby je zabavili a udrželi v klidu.

„Za svou praxi musím ocenit snahu odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, který v posledních letech investoval mnoho energie do prevence bezpečnosti na školách. Velmi důležité byly také aktivity odboru bezpečnostní politiky ministerstva,“ říká Fáberová.

„Naopak, přístup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je často laxní a nesystematický,“ doplňuje.

 

Chystá se metodika pro školy

Když se Seznam Zprávy na otázky kolem bezpečnosti ptaly ředitelů škol, ti zmiňovali i problémy s požární vyhláškou, která jde často proti bezpečnostním opatřením. Seznam Zprávy se proto obrátily také na Ministerstvo školství, jestli neplánuje legislativně zakotvit základní prvky zabezpečení škol.

„Již v minulosti jsme obdrželi podobné dotazy na vydání vyhlášky, která by stanovila opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů. Z našeho pohledu však vydání takové vyhlášky není optimálním řešením, a tak z hlediska ministerstva tedy nepovažujeme za vhodné zavádět další specifický právní předpis,“ říká mluvčí Ministerstva školství Tereza Fojtová.

Neznamená to ale, že by se s bezpečností na školách nedělo nic. Poslaneckou sněmovnou minulý týden prošla novela zákona o vysokých školách, která zavádí takzvaný mimořádný školní stav. Ten bude moct vysoká škola sama vyhlásit v případě mimořádných situací.

Nic podobného se pro nižší stupně vzdělávání zatím neplánuje, školy mohou v případě takových událostí využít podle Ministerstva školství stávající možnosti dané školským zákonem – úpravu organizace školního roku, vyhlášení ředitelského volna nebo přechod na distanční výuku.

Ministerstvo školství ale na kritiku odborníků slyší, už v nejbližších dnech proto chystá spustit samostatnou stránku na webu edu.cz, která se bude věnovat bezpečnosti na školách. Určená bude především zaměstnancům mateřských, základních a středních škol, kteří zde najdou stručné a praktické návody, jak postupovat při mimořádných událostech, jako jsou povodeň, ozbrojený útočník nebo kyberútok.

Autor: Josef Mačí
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kampus-utoku-v-ceskych-skolach-stale-pribyva-265514


K začátku nového školního roku zveřejňujeme komentované výsledky ankety Prevence agrese ve školách a školských zařízeních 2023.

Publikace je ke stažení na odkazu níže.

Prevence agrese ve školách a školských zařízeních 2023

Staženo: 185 x

 


Další příspěvky ke čtení:

Plánovala ubodat tři spolužačky, do vraždy chyběl den. Dostala dva roky

Vrchní soud v Olomouci zamítl odvolání mladistvé, která schvalovala loňskou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Více informací

Asociace bezpečná škola úspěšně realizuje desítky seminářů s pozitivním ohlasem – nabídka vzdělávání

Od srpna 2024, kdy probíhají přípravné týdny na nový školní rok, organizuje Asociace Bezpečná škola Více informací

Medzinárodná vedecko-odborná konferencia „Ochrana mäkkých cieľov so zameraním na základné a stredné školy“

Zástupci Asociace bezpečná škola byli pozváni na mezinárodní odbornou konferenci, kde v rámci programu představí Více informací

Školák při hádce bodl spolužáka nůžkami do zátylku, zraněného odvezla záchranka

Rozepře mezi dvěma žáky druhého stupně, k níž došlo v úterý v pražské ZŠ U Více informací

Absolutní peklo. Učitelka popsala běžný den v německé škole

Ohrožování nožem, šikana, výhrůžky, bitky a policejní operace. Tak vypadá běžný den na jedné německé Více informací